Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

R.A.G. - Prague Food Festival 2013 - recenze, reportáž

6. 06. 2013 13:25:45
Dnešní díl RIKovy Amatérské Gastronomie bude poněkud netradiční, podělím se s Vámi o svoje dojmy z letošního Food Festivalu, který se konal v zahradách Pražského hradu a který každoročně pořádá Pavel Maurer.
 www.grand-restaurant.cz

Letos poprvé se mi podařilo nashromáždit všechny potřebné ingredience k tomu, abych se mohl zúčastnit Prague Food Festivalu, který se konal 24.-26. května v Královské zahradě Pražského hradu a to ve svém již sedmém ročníku.

Pořídil jsem si online vstupenky na sobotní odpoledne. Organizace byla výborná, díky časovým pásmům vstupů se u vchodů netvořily fronty a jediný nepříjemný okamžik nastal, když ostraha u vstupu kontrolovala zavazadla, zdali si návštěvníci nepronáší do areálu jídlo nebo pití. Přijde mi přiznám se trochu paranoické a nedůstojné kontrolovat zavazadla lidem, kteří zaplatili několik set korun za vstupenky, aby ochutnali jídla a nápoje předních českých gastronomických provozů a zejména neurvale na mě působil požadavek na jednu paní, aby si tu 3 decovou petlahev s vodou buď dopila nebo zahodila, jinak ji tam nevpustí.

Dalším nepříjemným faktorem bylo velmi deštivé počasí, ale to mohu organizátorům těžko vyčítat. Snad jen více přistřešků, kde by se dobroty daly pojídat bez toho, aby člověku do talíře tekly proudy vody z nebes.

Pro ty, kdo ještě Prague Food Festival nenavštívili vězte, že v ceně vstupenek návštěvník obdrží 10 tzv. grandů, což je fiktivní měna, za kterou můžete nakupovat pokrmy i nápoje. Další grandy se dají libovolně nakupovat po min. 10ks a cena 1 grandu přibližně odpovídá jednomu Euru.

Hned za vstupem B, kterým jsme do areálu vešli sídlil stánek vinařství Spielberg z Kyjova. Zahájili jsme tedy sklenkou vína. Já jsem si vybral Frankovka & André 2008 , pozdní sběr, suché za 3 grandy, přítelkyně okusila za stejnou cenu Pinot noir rosé 2012, výběr z hroznů, sladké. Frankovka s André nebyla špatná, ale přiznám se, že jsem čekal víc, tohle cuveé mě nijak nenadchlo. Naopak růžová rulanda, přestože se jednalo o sladké víno, byla neuvěřitelně lahodná. Přiznám se, že jsem ještě nepil takhle dobré sladké víno. Později jsem u Spielbergů ochutnal ještě Zweigeltrebe 2011 pozdní sběr, suché za 2 grandy a to na mě udělalo mnohem větší dojem než předchozí Frankovka s André.

Pokročili jsme dál, snažili se zorientovat mezi stánky a náhodou procházeli kolem stánku hotelu Radisson Blue, tedy jedné ze dvou restaurací, které byly letos v ČR oceněny Michelinskou hvězdou. Šéfkuchařem restaurace Alcron je Roman Paulus a od něj jsme ochutnali Vyzrálé hovězí z Jelcových Lhotek s cizrnovou kaší a pečenou karotkou za 6 grandů. Maso bylo dobře připravené, křehké a chutné, cizrnová kaše byla naprostá bomba a karotka byla celkem nudný a spíše estetický, než chuťový doplněk. Jídlo jako celek nebylo zlé, ale přiznám se, že moje očekávání od restaurace tohoto kalibru byla větší. Pokrm byl chuťově sladěný, celkově dobrý, ale přeci jen chuťově trochu uniformní, žádný koncert chuťových pohárků se nekonal.

Další stánek, který jsem si předsevzal navštívit byla resturace Essencia v Mandarin Oriental Hotel, kde připravuje jistý druh fuze mezi asijskou a evropskou kuchyní Jiří Štift. Ochutnal jsem Srílanské krevetové kari s rýží basmati a čočkovým chlebem papadum za 6 grandů a nandaval mi jej pan šéfkuchař osobně, s příjemným a neutuchajícím úsměvem. K tomuhle jídlu si netroufám dodat fundovaný komentář, protože nejsem příliš zběhlý v asijské kuchyni, nicméně můj dojem byl pozitivní. Chuť kari byla naprosto kouzelná a čočkový chléb je úžasná zajímavost.

Jako další prvek asijské kuchyně jsme ochutnali u stánku hotelu Corinthia z restaurace Rickshaw Romana Dolejše Křupavou humří jarní rolku podávanou se salátkem z mořských řas a oříškovou omáčkou za 5 grandů. Rolka byla vynikající, jen ten humr se svojí nevýraznou chutí v té rolce tak nějak chuťově zmizel. Přesto krásný, profesně bezchybný a chutný pokrm.

Po dvou jídlech jsme se rozhodli něco zapít a navštívili stánek slovenského vinařství Elesko. Já ochutnal odrůdu Dunaj D.S.C. za 4 grandy, přítelkyně zkusila Pálavu D.S.C. za stejnou cenu. Musím se přiznat, že slovenská vína mě hodně zklamala. Dunaj byl příliš tvrdý, s výraznější hořklinkou i dost agresivní kyslinkou, Pálava byla velmi necharakteristická a zcela nelahodná.

Pokročili jsme dál a rozhodli se spravit si chuť u stánku restaurace La Truffe, která nabízí pod vedením Jiřího Voráče pokrmy s čerstvými lanýži. Rozhodl jsem se ochutnat Pečená játra foie gras s karamelizovanými jablky a omáčkou Bordelaise, se strouhaným černým lanýžem Tuber brumale za 10 grandů a rozhodně jsem neprohloupil. Tohle byl naprosto ukázkově vymyšlený chod, kde spolu hrála jemnost foie gras s příjemnou kyslinkou karamelizovaných jablek skvěle doplněná chutí a vůní lanýžů i omáčkou Bordelaise. Konečně něco, proč jsem sem přišel. Opravdový gastronomický koncert.

Opodál mě zaujala další zajímavost a to zmrzlina açaí v Ambiente Brasileiro. Z brazilské kuchyně jsme okusili jen tuto zmrzlinu, z čirého zájmu o nezvyklé ovoce. Chuť měla asi jako něco mezi višní a borůvkou, zajímavostí bylo obalení kopečku zmrzliny ve slaných křupinkách. Dohromady to tvořilo velmi příjmný komplet chutí. Zmrzlina oproti v programu zveřejněným 6 grandům, stála jen mnohem přiměřenější 2 grandy.

Také jsme se zastavili u italského stánku Terra et Bacco a vyzkoušeli piadinu, tedy vpodstatě pšeničnou placku s kouskem sýra, plátkem parmské šunky a neomytou rukolou z plastikové krabičky. Musím říct, že hluční Italové působili v areálu spíše jako fast food, nebo spíše slow food, protože placky se dělaly pomalu, fronta byla nekonečná, placky přesto nedodělané a úroveň tohoto pokrmu na Food Festival podle mého názoru vůbec nepatří.

Stání v dlouhé frontě jsme si zkusli ukrátit další skleničkou vína, tentokrát italského. Zkusili jsme tentokrát vinařství Zenato a okusili Pinot Grigio IGT za 3 grandy a Lugana San Benedetto DOC za 4 grandy. Vína to nebyla špatná, ale měla takovou plochou nevýraznou chuť, rozhodně jsem byl mnohem spokojenější se Spielbergem, který tak zůstal pro nás na Food Festivalu jednoznačně nejoblíbenějším vinařstvím.

Nyní jsme se dostali ke stánku restaurace Aureole, ve které kouzlí Jiří Král. Poměrně nová restaurace se hned letos zařadila k držitelům michelinského ocenění Bib Gourmand po bok SaSaZu, Le Terroir, Aromi, Divinis, Sansho a Monastery. Ochutnali jsme zde Vepřovou panenku pečenou medium v třešňovém kouři a vepřové kolínko vařené sous-vide s pekingským kořením, omáčka Hoisin, mačkané brambůrky, okurková Tapioca za 4 grandy. Vepřová panenka i kolínko byly připravené způsobem, kterému odmítám rozumět. Tak fantastické křehké a šťavnaté vepřové jsem nikdy nejedl. Brambůrky byly připravené obyčejně a jen zapadly do pečlivě vymyšlené plejády chutí, okurkové tapioky rovněž a vše dohromady s omáčkou Hoisin tvořilo tak neuvěřitelně kompaktní chuť, že se tomu snad ani nedá uvěřit. Tohle jídlo byla naprostá pecka, nic lepšího jsem snad ještě nejedl. Za Prague Food Festival má u mě absolutní vítězství s dlouhým náskokem pan Král. Restaraci Aureole stoprocentně navštívím. Fotografie pokrmu níže.

Aureole.jpg

Pokračovali jsme dál a u slovenské farmy Košík jsem ochutnal klasické Halušky s brynzou a škvarkami za 4 grandy. Halušky byly OK, doprostřed přidali noček čerstvé bryndzy, což bylo na mě už příliš ostré, slané a možná zbytečné a místo škvarků naštěstí použili slaninku, ze které bych nicméně já před orestováním odřízl kůži. Slovenský stánek plný krojovaného a už lehce alkoholem zpomaleného personálu ale také spíše doplňoval kolorit, než aby patřil ke stánkům, kvůli kterým lidé na Food Festival jezdí.

Dále jsme navštívili stánek restaurace Avantgarde šéfkuchaře Patrika Havlíčka. Z menu jsme vybrali Fazolové ragout s chřestem, máslovou omáčkou a lanýži - VEGE specialita Reine Sammut (francouzská Michelinská kuchařka) za 6 grandů. Když pominu velmi viditelně opilého "provozního" vybírajícího grandy, tak ragú bylo přesolené, chyběly v něm inzerované lanýže a naopak přebýval vlas (který jsem našel až na dně). Samotná kombinace chutí zelených fazolí a zeleného chřestu byla nicméně poměrně zajímavá, škoda že bylo jídlo moc slané a nekompletní.

Poslední stánek, který jsme navštívili byl Pivovarský dům, kuchaře Leoše Dobrotky. Zde šlo o kombinaci chuti pokrmu se správně přiřazeným pivem. My jsem zvolili Zvěřinové ragú na Porteru v pivním košíčku & Russian Imperial Stout 21 %. Jídlo bylo řekl bych spíše průměrné, ano takhle má vypadat zvěřinové ragú, ale nebylo to nic, z čeho by si člověk sedl na zadek, nicméně kombinace s černým Russian Imperial Stoutem, který měl takřka kávovou chuť byla vybrána fantasticky.

A nyní pár slov na závěr. Jako poučení pro příští rok si beru jednoznačně zkušenost, že je třeba neváhat a lístky sehnat včas a to ideálně na všechny tři dny a se vstupem co nejdřív. Přeci jen za tři hodinky se toho do člověka tolik nevejde a vychutnat si dobré jidlo vyžaduje klid.

Co se týče Prague Food Festivalu, je báječné že se taková akce pořádá, člověk má šanci za cenu jednoho menu ve špičkové restauraci ochutnat několik degustačních porcí různorodých podniků, což je paráda. Moje výhrady se týkají grandů, které se hrozně lepí, manipulace s nimi zdržuje a člověk si nemůže být jistý jestli neplatí víc. Lepší papír by jim prospěl. Další výtkou je absence krytého prostoru, třeba stanů, pod nimiž by mohly být stolky, aby v případě špatného počasí nebyli návštěvníci tolik ovlivněni deštěm.

Nevím jaké jsou podmínky účasti na Food Festivalu, ale já osobně si představuji tuto akci jako špičkovou prezentaci nejlepších kuchařů a jídel a takové stánky tam opravdu byly. Zároveň tam ale byly stánky, které navštívit je ztráta času a hodí se spíše někam na jarmark, nebo výstaviště a hodnotu Food Festivalu snižují.

Na závěr dodávám, že veškeré hodnocení provedené výše je mým osobním a subjektivním dojem a kdokoli jiný může mít klidně zcela odlišný názor.

Rozloučím se mottem letošního Prague Food Festivalu: Nejezte blbě!



Fotografie: http://www.praguefoodfestival.cz/

Autor: Richard Kába | čtvrtek 6.6.2013 13:25 | karma článku: 10.12 | přečteno: 1225x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Hobby

Tereza Špetlíková

Střihněte si na šaty!

Kdo by to neznal. Nic správně nesedí, nikde nemají to, co zrovna chci, ačkoliv jde přeci o úplně jednoduchý střih, tady se mi nelíbí vzor nebo barva, tohle je zase z hrozného materiálu... a pak přichází spásný nápad. Co kdybych...

4.8.2017 v 7:56 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 672 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.21 | Přečteno: 472 | Diskuse

Jiří Mitáček

Jak jsem si pořídil „motůčko“….

Cože, nevíte co to je? Vysvětlím pro kutilské laiky... Je to takové normální kolečko, alias trakař, které má přídavný elektromotor a dokáže s Vámi drandit bez námahy ve skoro jakémkoli použitelném výškovém převýšení.

14.6.2017 v 11:20 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 786 | Diskuse

Kristian Hanko

Chytrý tuning

Hned na úvod se přiznám, že nejsem velký vyznavač tuningů pro osobní automobily. S tuningem u automobilů je to totiž dost podobné, jako s make-upem u žen: když ho dáte příliš, zničíte to, co je přirozeně hezké!

13.6.2017 v 14:20 | Karma článku: 4.09 | Přečteno: 127 | Diskuse

Černá Kristýna

Slepice od jedný do stojedný

Nedávno jsem se rozhodla nakreslit 300 slepic a napsat o tom. Tak tedy, tady máme druhý díl. Jak slepičí projekt pokračuje? Zpočátku bylo nadšení tak velké, že šlo všechno stranou a já kreslila slepice jek vzteklá. Nebude 300 málo?

12.6.2017 v 15:04 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 280 | Diskuse
Počet článků 149 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2416
RIK je bývalý šéfredaktor několika internetových stránek zaměřených na motorsport a momentálně volný spolupracovník www.motorelax.cz. Kromě toho založil motokárový šampionát www.kartrace.cz, který nyní funguje jako občanské sdružení. V poslední době našel zálibu ve vaření. Takové jsou RIKovy koníčky, občanským povoláním je zapřažen v mezinárodní společnosti poskytující IT služby.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.